Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Je ohrožena demokracie? Listy Cyrila Höschla, Reflex 39/2013, str. 70.

26. 9. 2013


Pane doktore,
Kdysi jsem Vám psal, že byste se měl radši držet psychiatrických témat a nebrousit do politiky. Teď, když v posledních číslech Rx odpovídáte pouze na dotazy týkající se Vašeho oboru, tak mi najednou Vaše názory na jiné věci chybí a říkám si škoda, že mě poslechl. Moc by mne například zajímalo, zda si také myslíte, zda je v naší zemi ohrožena demokracie, a co říkáte rozporným odpovědím v anketě v Rx 37/13?
S pozdravem J.M., Pardubice (prosím neuvádět v Rx můj e-mail)

Demokracie u nás ohrožena je, neboť je ohrožena všude, vždy a stále, i když – jak říká Fareed Zakaria v Budoucnosti svobody – v zemích s vysokým hrubým národním produktem podstatně méně než v těch chudších. Nemohu tedy souhlasit s těmi, kdož toto nebezpečí podceňují, i když jim rozumím: myslí to asi tak, že momentálně nehrozí, že by sem vpadly tanky Varšavské smlouvy nebo že by se za asistence Lidových milicí ujala vlády jedna strana a přes noc ukradla všem veškerý majetek. Ohrožení však nyní probíhá jinými způsoby a na jiných úrovních: parlamentní demokracie jaksi degeneruje nebo se oslabuje její role, byrokracie roste nade všechny meze, ubývá osobní svobody (při nástupu do letadla vás div nesvléknou do naha a seberou vám i sklenku medu ze zahrádky), velký bratr má kamery a mikrofony prakticky všude, komunikace se přenesla z obálek na internet a tam si o listovním tajemství můžete nechat jen zdát, politika prorůstá s byznysem v jakousi machistickou vládu oligarchie a zdravý rozum je čím dál děsivěji nahrazován legislativním absurdistánem. Nemohu tentokrát souhlasit ani se svým milým příbuzným, Ivanem Klímou, který ve své odpovědi ve Vámi zmíněné anketě píše, že ho nikdo nenutí volit určitou stranu. Jeho ne, ale já znám člověka, kterého jeho nadřízený (zatím jemně) už jednu stranu volit nutí. Pokud nikdo necenzuruje, co Ivan píše, patří ke šťastlivcům, jejichž zástupy začínají pomalu a nenápadně řídnout. A pokud mu, jak píše, nikdo necenzuruje, co říká, pak třeba proto, že má to štěstí a není studentem na pardubickém gymnáziu v Dašické ulici, kde by se na to mohl přeptat. Je pravda, že zatím nikomu nic nehrozí. Zatím. To při nástupu normalizace zprvu také nehrozilo. Ještě zjara 1969 se dalo volně cestovat. Gosudar si umí počkat, to není žádný neposedný netrpělivec. A pokud jde o prohledání bytu tajnou policií, to opravdu raději vynechme, předchozí vláda o tom ví své. V téže anketě si také pan prof. Pačes libuje, že se mu neděje žádné příkoří na svobodě, majetku či hrdle a že by demokracie byla ohrožena jen tehdy, kdyby některý prezident jmenoval vládu, v níž by křesla premiéra, ministra vnitra a ministra obrany obsadili současní či bývalí komunisté. Tož neuniklo mu, že tato podmínka je už částečně splněna? Připomíná mi to anekdotu o tom, jak jeden člověk padá ze střechy mrakodrapu a v každém patře, za jehož okny sviští k zemi na beton, je slyšet, jak volá: „Zatím je to pořád dobrý“.