7. 8. 2009
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,jak to funguje,když například člověk,který na sobě pozoruje nějaké zvrácené sexuální touhy či násilnické sklony, se rozhodne dobrovolně vyhledat odbornou pomoc. Platí, že pokud přijde dobrovolně, tak má právo i dobrovolně odejít? Nebo je na lékaři možnost rozhodnout o míře nebezpečnosti pro společnost a může takového člověka i proti jeho vůli preventivně hospitalizovat? Ne, že bych na sobě něco pozoroval, jen mě děsí některé zprávy v médiích. S pozdravem J.P.
Zprávy v médiích, které vyznívají v neprospěch sexuálně odlišných praktik či jedinců, děsí zpravidla ty, kterých se to nějak týká. Tzv. „normální“ společnost pociťuje naopak většinou určitou satisfakci. To jenom na okraj. Přímá odpověď na Váš přímý dotaz je, že nedošlo-li ke spáchání trestného činu a policie Vám (resp. tomu, o koho jde) není v patách, pak z návštěvy lékaře či psychologa – sexuologa Vám žádné nebezpečí vyzrazení či nedobrovolného zadržení nehrozí. Odborníci-sexuologové jsou tu totiž prvotně od toho, aby Vám (dotyčnému) pomohli. Lékaři nejsou orgány činné v trestním řízení a jejich činnost podléhá etickému kodexu a tedy lékařskému tajemství. Něco jiného je, vystupují-li v roli soudních znalců. Pak to ovšem není role lékaře a jejich zákazníkem není ten který pacient (podezřelý, obviněný), ale soud nebo jiný subjekt (trestního, občansko-právního) řízení. To však není ten případ, kdy někdo zajde se svými nejniternějšími problémy k odborníkovi a svěří se mu. Ostatně představy nejsou trestné a nemohou zavdávat důvod k nedobrovolnému zadržení. Takže hrdě do toho…