3. 8. 2006
Dobry Den, ráda bych se zeptala, jestli má IQ vliv na sociální fobii? Trpí lidé s nižším IQ sociální fobií častěji a proč? Děkuji M.M.
Souvislost mezi inteligencí a sociální fobií je nepřímá a poměrně složitá už proto, že tzv. IQ je velmi hrubý ukazatel a zahrnuje mnoho faset, z nichž některé souvisejí spíše s pozorností, jiné s pamětí, další třeba s emocemi aj. Úzkost obecně může být do jisté míry chápána jako daň za nedostatečné (sociální) učení, za to, že neumíme správně rozpoznat ty pravé hrozby a tak se preventivně bojíme i těch nepravých. Pak by schopnost učení korelovala s úzkostí nepřímo úměrně. Věc je ale zamotanější, protože úzkost může být také důsledkem nadměrné představivosti, co všechno by se mohlo stát, takže v určitých situacích se nebojí spíše ti hloupější. Navíc je rozdíl mezi strachem (vím čeho se bojím, úleková reakce je posilována podmíněným podnětem) a úzkostí (nevím přesně, čeho se bojím, úleková reakce je posilována kontextem). U sociální fobie je v popředí nadměrná obava ze ztrapnění, zesměšnění či ponížení při nějaké činnosti před zraky jiných. Může se projevit třeba neschopností se najíst v restauraci nebo zarecitovat básničku před třídou, o veřejném projevu nemluvě. Tato porucha se více než v 60% vyskytuje pohromadě i s jinými duševními popř. genetickými poruchami jako je generalizovaná nebo panická úzkost, alkoholismus, autismus, deprese, Turnerův syndrom (XO), syndrom fragilního X chromosomu, delece (výpadky) na chromosomu 22q11, tuberosní roztroušená skleróza aj. Některé z těchto poruch jsou spojeny s nižším kognitivním výkonem či dokonce s mentální retardací, což vyvolává optický klam souvislosti mezi sociální fobií a IQ. Fobie navíc vede k vyhýbavému chování, což může mít za následek horší školní prospěch (dotyčný má raději „áčko“ /absenci/ než by se dal vyvolat), který opět může ve vztahu k inteligenčním schopnostem zavádět na nepravou stopu. Obecně děti se sociální fobií či úzkostí vykazují nadměrnou míru společenské a emoční citlivosti popř. zodpovědnosti, rozlady (dysforie), opuštěnosti a ustrašenosti. Společensky bývají neobratné. Uvedené souvislosti mají příčinu zřejmě v chybném sociálním učení v dětství, jež je často umocněno zraňujícími zážitky (ztrapnění, zesměšnění) a neurobiologickými odchylkami, jež spočívají v ne zcela dozrálých spojích mozku, které zajišťují rozumovou kontrolu nad emocemi. Postižený však může v jednotlivých inteligenčních úlohách vynikat a mít „IQ“ dokonce velmi vysoké. Váš dotaz mi je proto vítanou příležitostí uvést výrok našeho někdejšího matematikáře na libereckém gymnáziu („Bém, když si umíte koupit lístek do Chrastavy, tak jak to, že neumíte tohle zlogaritmovat??“) po letech na pravou míru. Dokonce naopak, nákup lístku do Chrastavy může zlomit vaz i matematickému géniovi.