"Očima Cyrila Höschla". Reflex 26/2004, str. 16.

1. 7. 2004


Vážený pane doktore,
co je to manio deprese, co vyvolává tuto poruchu a co vlastně může být startujícím momentem pro tuto nemoc? Děkuji.
Elena

Maniodepresivní onemocnění je starší název pro poruchu nálady, která se dnes označuje jako Bipolární porucha. Je to onemocnění, při kterém se během života střídají fáze (období) deprese, mánie a remise. V depresi bývá v popředí obtíží smutek, plačtivost, nezájem o dění, ztráta potěšení z aktivit, které dotyčného dříve bavily, ztráta iniciativy, pokles vůle, neschopnost prožít radost, sebepodceňování (snížené až vymizelé sebevědomí), beznaděj, nechutenství, hubnutí (někdy naopak přibývání na váze), sebeobviňování, nezájem o sex, zažívací obtíže, pocit tíže v končetinách, únava, bolesti hlavy, zpomalenost, snížená mimika, nespavost (hlavně buzení brzy ráno), poruchy menstruace aj. Někdy se mohou vyskytnout i bludy (často nihilistické, negační, depresivní – že neuživí rodinu, že neexistuje, že zavinil něčí neštěstí nebo i smrt). Typickým znamením závažnosti deprese je denní kolísání stavu, kdy nejhůře je ráno (tzv. ranní pessima) a relativně dobře večer. Vážným příznakem jsou stále se vracející myšlenky na smrt, potřeba nebýt a někdy i sebevražda. Sebevražda je příznak, který činí z deprese smrtelné onemocnění. V mánii je to skoro naopak: nadměrné sebevědomí, přílišná a často jalová činorodost, vrtání se do věcí, do kterých dotyčnému nic není, rizikové a obtěžující chování, nespavost spojená s pocitem plné svěžesti („pálí to na 150%), zrychlené tempo řeči i jednání, roztěkanost, nálada buď skvělá nebo podrážděná, nadutá (expanzivní), dotyčný je „mistr světa“, ostatní jsou „trpaslíci“. Vyskytnou-li se bludy, pak bývají megalomanické („je prezidentem“, „má důležité styky, zařídí let na Mars“). V mánii se často činí nepředloženosti (výpovědi z práce, rozvody, sňatky, riskantní investice) a utrácejí peníze. Deprese je extrémně vystupňovanou těžkomyslností, mánie naopak lehkomyslností. Remise je období bez příznaků (norma). Tyto fáze se střídají v různém poměru. Deprese trvá v průměru nejméně půl roku a je častější, mánie bývá kratší. Bipolární porucha se vyskytuje u více než 1% populace, stejně u žen jako u mužů. Začíná okolo 20 let věku nebo později. Částečně je dána geneticky (v rodinách je výskyt častější než u nepříbuzných), ale podílí se i negenetické vlivy. Spouštěcím faktorem může být jakákoli zátěž, alkohol, porod a období po něm. Akutní příznaky se léčí hlavně léky - antidepresivy resp. antimaniky. Neklid se zvládá antipsychotiky. Dlouhodobě se podávají tzv. tymoprofylaktika, což jsou léky, které brání opakování fází a užívají se léta nebo i celý život. Ze slavných osobností u nás touto poruchou trpěl např. Miloš Kopecký (viz „Miloš Kopecký - Já“. Praha, Eminent, 1996) nebo Ota Pavel (mánie je popsána v jeho Fialovém poustevníku). Podrobněji viz např. Höschl C.: Poznamenáni ohněm. Vesmír 76, 1997: 125-128. V odborné literatuře viz Höschl C., Libiger J., Švestka J.: Psychiatrie. Praha, TIGIS 2002.
(bez záruky)