"Očima Cyrila Höschla". Reflex 7/2004, str. 15.

19. 2. 2004


Zajimala by me souvislost problemu s krcni pateri v kombinaci se stresem z pohledu psychiatra. Tusim, ze nas "vysedavacu" u PC (tlaceni jednak zamestnavateli, jednak vlastni blbosti)je az az. Nasledky pak stoji za to.

Jedno s druhým vskutku souvisí. Napětí v medicínském slova smyslu je stav jak duševní, tak tělesný. Oba typy jdou ruku v ruce. Vidíte-li, že se řítíte s autem do stromu, zatnete pěsti, napnete svaly po těle a očekáváte ránu jak psychicky, tak fyzicky. Neschopnost uvolnit se psychicky bývá provázena i ztuhlostí tělesnou. Napjatému či zaskočenému člověku se vnitřní stav obráží i ve tváři, ve ztuhlé mimice („ztvrdl mu úsměv“). Je zajímavé, že léky proti úzkosti, anxiolytika, většinou také uvolňují svaly. Jedna z teorií úzkosti praví, že primárním zdrojem úzkosti jsou tělesné projevy jako zrychlený tep a svalové napětí a ty teprve vedou k rozvoji subjektivního pocitu duševního napětí. Problémy s páteří, a to nejen krční, jsou několikerého původu. Zvýšené napětí drobných svalů, které zajišťují dobré držení a regulují pohyby páteře, je jedním z nich. Vleklým stresem (úzkostí, napětím) zvýšený tonus těchto svalů vede k poškození „tektoniky“ páteře, ke zdeformovanému a nepřirozenému držení těla a ke zvýšenému namáhání styčných kloubů a plotének mezi obratli. Tímto mechanismem stres opravdu k poruchám páteře vede. Vysedávání u počítače však působí většinou přímo. Nepřirozené držení těla po dlouhou dobu působí na stavbu páteře totiž stejně nepříznivě jako napětí, avšak i bez přítomnosti stresu. Je to podobné jako vznik „plotýnek“ u řidičů z povolání, houslistů a u sedavých zaměstnání, která nejsou kompenzována sportem nebo jiným pohybem. Ačkoli současná psychiatrie má na stres poměrně propracovaný názor, který je založen na důkazech a liší se jak od laických představ tak od klasického endokrinologického pojetí, v tomto bodě panuje mezi odborníky shoda: nejlepší prevencí poruch páteře je cvičení. To by vám měl ušít na míru rehabilitační pracovník, nikoli psychiatr. Ten sice může šířit rady o zdravém životním stylu, které sám není většinou schopen dodržovat, ale profesionálně vstoupí do hry až tehdy, půjde-li o vskutku neurotické obtíže, mezi nimiž úzkost stojí na prvním místě.
(bez záruky)