"Očima Cyrila Höschla". Reflex 32/2003, str. 15.

14. 8. 2003


Dobrý den
Je pravda, že mozek využíváme jen na 10%? Dá se to nějak změnit? Jaké
by to bylo, kdybychom "jeli naplno"?
Jiří S.

Tento paradox se netýká jen mozku. Zdá se, že jde o jakousi univerzální nadbytečnost, redundanci, která je charakteristická pro přírodu vůbec. Na stovky vajíček zmarněných ve „zbytečných“ menstruacích a na miliony promrhaných spermií přijde zrod jednoho člověka. Jak neekonomické. Zápis genetické informace obsahuje nepatrný zlomek toho, co dává smysl, zbytek je záhadným balastem, který připomíná softwarové smetí, jež vám chtě nechtě bobtná v počítači, když léta používáte Windows a brousíte po internetu. Jako by všechno v přírodě bylo využito jen na 10% nebo i méně. U mozku nevíme, k čemu jsou jeho klinicky němé části dobré: když je neurochirurg uřízne, nestane se buď nic, nebo dojde jen k neurčitým změnám povahy, iniciativy a vůle. My ale nemůžeme na účelnost neuronů pohlížet pouze v prvním plánu toho, co od mozku bezprostředně očekáváme, a co redukujeme na schopnost mluvit, číst, psát, počítat, pamatovat si a řídit pohyby těla. Je možné, že obrovské části mozku, které jsou z tohoto úzkého pohledu zbytečné, slouží něčemu, čemu zatím nerozumíme a co může souviset s minulostí, s vývojem, s budoucností, s transpersonálními vztahy apod. Navíc redundance, kterou máte zřejmě na mysli, se týká paralelního zapojení výkonných struktur (jakýchsi výpočetních modulů) v mozku, takže dráhy, které jsou používány, se znásobují, jejich spoje rostou a košatí, jiné naopak zanikají. Část takového „plýtvání“ spoji jde na vrub plasticitě, přizpůsobivosti mozku, optimalizaci a dolaďování jeho činnosti v interakci s prostředím. Z dlouhodobější perspektivy to tedy není plýtvání. A na závěr z jiné ošatky: to, že pouhá část mozku obstará to, co bychom očekávali od celku, připomíná magický princip, který formuloval pro lidskou společnost sociolog Vilfredo Pareto už v 19. století: 20% obyvatelstva vlastní 80% majetku; 20% zákazníků přinese 80% obratu; 20% časopisů obsahuje 80% informací; 20% trvání porady přinese 80% závěrů; 20% tvůrčí práce přinese 80% úspěchů; 20% výrobních chyb přinese 80% zmetků; 20% investovaného času přinese 80% výsledků. Zobecnit si ho pro zábavu můžete dál sám.

Reflex 32/2003, str.15
(bez záruky)