"Očima Cyrila Höschla". Reflex 25/2003, str. 14.

26. 6. 2003


Proč pláčeme, když jsme velmi šťastni? Co je vlastně dojetí – má pro nás nějaký praktický význam? Zdá se mi totiž velmi nepraktické ve chvílích velikého štěstí (např. když pozoruji svou malou dceru) maskovat slzy. Dojímají se muži stejně jako ženy?
Alena K.

Rovnou si řekněme, že emoce význam mají – a velký. Bez nich bychom byli na úrovni stolního počítače a zřejmě bychom ani být nemohli, protože bychom se nereprodukovali (počítače na rozdíl od nás musí čekat, až je někdo vyrobí, místo aby si našly partnera z vlastní iniciativy). Při emoci se také lépe pamatuje. Každý, komu je nad 50 let, ví, co dělal v den, kdy zastřelili Kennedyho. Ale nikdo neví, co dělal čtyři dny před tím nebo po tom. To silná emoce zakolíkuje událost do paměti! Nebýt emocí, tedy strachu, úleku, zklamání, radosti, děsu a lásky, nevěděli bychom skoro nic. I ve škole se bud musíme učitele bát nebo se z něj radovat, abychom si vůbec něco zapamatovali. Je-li neutrální, mdlý a lhostejný, zavalí nás nekonečnou nudou a pocitem zbytečnosti. Takže – dojímat se musíme. A teď k druhé věci: proč tak činíme při smutku i radosti. Jedno z přírodovědných vysvětlení se týká vývoje složitých struktur a systémů v našem světě. Zdá se totiž, že příroda nehýří stále novými a novými prvky ve stavbě těla či v chování, ale je spíše variací na dané téma, orchestrací poměrně omezeného množství daných prvků a struktur, které používá v různém kontextu, a kooptuje je do nové role, jsou-li momentálně volné nebo nedosti využité. Tak třeba močení slouží nejenom k vylučování zplodin látkové přeměny ven z organismu, ale u mnoha zvířat, například psů, i k přenosu informací. Takový podvraťáček než občuchá na ranní vycházce všechna kolegy občůraná nároží a patníky, ví toho víc než my po přečtení ranního tisku. Jeden hormon, tyreoliberin, spouští u člověka výdej tyreotropinu, který zase zvyšuje činnost štítné žlázy. Jenže tyreoliberin se vyskytuje i u živočichů, kteří štítnou žlázu vůbec nemají! U takové žáby bučivé spouští přednostně výdej jiného hormonu, prolaktinu. U některých ryb a obojživelníků má skoro opačný vliv na tyreotropin než u člověka. A tak je to téměř se vším. Jednotlivé prvky chování, například rozšíření ústní štěrbiny, byly také použity v různém kontextu: jako projev strachu, žalu, smíchu, radosti, úsilí, bolesti a mnoha dalších stavů. Příroda neplýtvá, pouze orchestruje. A tak máme smích a pláč v jenom uzlíčku. Každý ten prvek slouží několika pánům a jen z příběhu poznáme, o koho (a o co) jde. Co se pohlavních rozdílů týče, ženy jsou asi 4x depresivnější než muži a zřejmě i plačtivější. To však neznamená, že by se muži nedojímali, neplakali při filmu a neměli často „slabé nervy“. Své dojetí skrývají pod společenským tlakem. Ale vězte, že se dojímají podobně jako ženy, i když v trochu jiném provedení.
(bez záruky)