Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

"Očima Cyrila Höschla". Reflex 23/2003, str. 15.

12. 6. 2003


Vážený pane doktore!
Velmi by mne zajímalo, zda jste, či nejste věřícím člověkem a nakolik Váš (ať už jakýkoli) světonázorový postoj ovlivňuje výkon Vaší profese. Dále bych se rád dozvěděl, přikládáte-li (a proč) světonázorovým otázkám význam v anamnéze psychiatrických pacientů. A do třetice: nakolik významná může být souvislost mezi zkušeností — ať už v dětství, nebo v dospělosti — s tvz. "temnou religiozitou" (akcentování viny, hříchu, trestu, soudu, zatracení apod.) a neurotickými, či dokonce psychotickými symptomy? Za případnou odpověď Vám velmi děkuji.
Srdečně Vás zdraví nadšený laický čtenář Vaší rubriky
N. P., 37 let, Brno

Pominu-li skutečnost, že u některých jedinců je věc víry natolik niternou a soukromou záležitostí, že nepovažují za vhodné se s ní svěřovat neznámým lidem, stejně Vám nemohu poctivě odpovědět, protože je to komplikované. On totiž i ateizmus je vlastně vírou (že bůh neexistuje), která stejně jako jiné víry s sebou přináší určité postoje, projevy, umanutost, snímání vlastní zodpovědnosti a mnoho dalšího. Všichni jsme tak trochu věřící, někdo více, někdo méně, někdo fanaticky, někdo chorobně. Můj světonázorový postoj jistě kontaminuje, byť podvědomě, můj vědecký přístup k chápání problémů, ale neovlivňuje triviálním způsobem výkon profese a ani ho ovlivňovat nesmí. Lékař zvládá pacientův stav zcela nezávisle na světonázorových rozdílech, asi jako řidič tramvaje Vás veze bez ohledu na to, jestli jste sociální demokrat, katolík, Slávista nebo všechno dohromady. Je to jeho profese. Jsou však profesní situace a problémy na pomezí etiky, kde světový názor a víra roli hrají: ochota či nutnost provést potrat, eutanázii, nebo třeba jen obřízku (nejde totiž o nemoc a dítěte se nikdo neptá, zda o to stojí). Druhá Vaše otázka je jiného druhu: v anamnéze pacienta může světový názor (víra) hrát pro posouzení a řešení případu zásadní roli, proto jej zvažujeme. Krádež v samoobsluze má jako možný projev duševní poruchy úplně jiný význam u nevychovaného bezvěrce a jiný u přísně vedeného bigotního katolíka. Deset piv po fotbale v Horní Lhotě je přece něco úplně jiného než náhlé vypití téhož během Ramadánu u přísného vyznavače Islámu. Víra má prokazatelný vliv na psychopatologii: u křesťanů například většinou snižuje riziko sebevraždy. U ortodoxních Židů či jiných přísných denominací náhlá ztráta víry může být projevem počínající choroby, jakož i naopak fanatické náboženské projevy po náhlém obrácení na víru. A do třetice – přehnaně omezující a zastrašující náboženská výchova v dětství skutečně bývá zdrojem mnoha neurotických poruch, nezvládnutých konfliktů, úzkostí, poruch v mezilidských vztazích a v sexuálním životě. Jsou toho plné Freudovy spisy. Než se k nim dostanete, nakoukněte alespoň do úvodu knihy C.Höschl, J.Machalický, B.Holý: „Eros v evropské grafice v průběhu staletí“. Sdružení českých umělců - grafiků Hollar a Nadace Hollar ve spolupráci s Grafickou sbírkou Národní galerie, Praha, 1999. 189 s. Ten úvod se jmenuje „Historické a kulturní proměny lidské sexuality“. Tímto doporučením také výjimečně vyhovuji čtenářce, která mne nabádá, aby každá odpověď v Reflexu byla doplněna odkazy na četbu, kde lze najít další podrobnosti.
(bez záruky)